Víla

Druhá tráva

1:JdC#e po skosený trF#ávC#ě a jde tak, jak se to pF#íšC#e:
s větrem v zD#mádech, s kytkou v hlG#mavě,D#m    B dD#můstojně a tG#miše,D#m 
a z polí slC#ítají se ptF#ácC#i a kG#aždej z nich jí vC#ěřG#í,
F#ona se pak vrCacF#í a má v C#rukou jejich F#peC#ří.
2:JC#e to můj člověk s hlavou v kF#řížC#i, umírající v hF#orkC#u,
můj plakát na D#mirefýži i má socha u New G#miYorkD#miu,
je to F#můj voják beze jCF#na, i tC#en parník v ústíF# NěC#vy,
jF#e to jediná má CžeF#na, jenže tC#a, která toF# nC#eví.
*:Místo k nBmí však mířím nD#měkamBm, kde je ten, co se tak vztD#meká,Bm 
že ta hrCůza, kterou EčekCám, není F#ta, která mě CčekF#á.
3:Ten můj pocit nemá hranic, ta má víra bez rezervy,
že už nezmůžu se na nic, ani na pevný nervy,
natož na nějakou vílu, a že už nevím, o co kráčí,
třeba nemám sílu, a třeba mi to stačí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:30.087+00:00
Datum poslední změny :2017-07-16T16:19:58.379864+00:00
Výsledky hledání: